Říjnové setkání našich cyklistů se vydařilo
Každé roční období vyvolává v každém z nás nespočet emocí. Na jaře jsme plni očekávání z probouzející se přírody a života kolem nás. V létě si užíváme sluneční paprsky, abychom se s přicházejícím podzimem pomalinku loučili s teplými dny a opět započali chystat zimní oblečení, které pak za dlouhých zimních večerů budeme sušit u krbu v našich příbytcích.
S cyklistickou sezónou je to v mnohém podobné, než se probudíme, sezóna se pomalinku mění v prach, a nám tak zbývá už jen několik málo dní, než svá kola upneme do svých trenažerů, abychom, se sklonkem roku, zhodnotili naše úsilí, které jsme proměnili v menší i velké úspěchy na závodních tratích.
Traduje se, že není špatného počasí, ale zle oblečený cyklista. Toto rčení jsme si nejednou vyřkli během tradičního podzimního setkání, které si pro nás trenérky, ve spolupráci z Hamzovou odbornou léčebnou, připravily první říjnový víkend v okolí Luže.
Říjen bývá většinou obdařen příjemným babím létem. Všichni jsme se tak na společné setkání těšili a s nadějí sledovali výhled počasí, s optimismem nezapomenutelných zážitků.
Sobotní ráno si pro nás připravilo typicky podzimní ráz počasí. Nepršelo, ale chladný protivítr si pro některé z nás připravil tvrdou zkoušku. Byli jsme rozděleni do dvou skupin, ta první měla připravenou trať v délce 40 km vedoucí přes obávaný místní kopec Poklona, druhá pak absolvovala trať s poloviční distancí a mnohem snazším profilem.
"Už na samém počátku jsem tušil, že to dnes nebude vůbec lehké," přiznal Vašek po dojezdu. "Studený vítr a ubohá fyzická kondice si jednoduše vybraly svou daň," dodal s povzdechem.
Unavení a vyfoukaní jsme usedli k pozdnímu obědu, abychom se později mohli vypravit do městského bazénu v Litomyšli, kde jsme se zrelaxovali po velmi náročném dni.
Cyklistická sezóna se s námi rozloučí společným setkáním koncem listopadu pod křídly naší domovské organizace.