Předvánoční ohlédnutí našich bočistů

Konec roku 2022 se nezadržitelně chýlí ke svému konci. Nákupní centra praskají ve švech, a lidé jako smyslu zbavení se snaží ulovit nějaké ty odpustky ve formě dárků v domnění, že se stanou lepšími nebo že jim bude odpuštěno.

Konec roku je však také výbornou příležitostí k zastavení a poohlédnutí se v čase, jaký byl.

V této reportáži se podíváme na sezónu našich bočistů, kteří reprezentovali nejen náš klub, ale také barvy České republiky. Nabídneme dva pohledy, jeden ryze mužský, kde Adam Peška se svou maminkou a asistentkou zároveň absolvovali o letošních prázdninách dva mezinárodní turnaje, ten druhý pak bude ryze ženský. Nabídne nám zajímavé povídání Marcely Čermákové, která se s námi podělila nejen o samotném počínání na těchto turnajích, ale také strastech, které ji během nich potkaly.

Marcela se spolu s Adamem zúčastnili o letošních prázdninách dvou mezinárodních turnajů. Prvním byl World Boccia Cup (4.7.-11.7.) v Póvoa de Varzim, v Portugalsku, tím druhým pak World Boccia Challenger (1.8.-7.8.) v holandském Veldhovenu.

Mé malé ohlédnutí za prázdninovými turnaji

Vánoční povídání Marcely Čermákové 

Marcelo, vánoční období je i časem příběhů. Podělíš se s námi, jak se Ti na těchto turnajích vedlo a jaký máš z nich pocit?

Velice ráda. Na světový pohár World Boccia Cup, Póvoa de Varzim hned tak nezapomeneme.

Docela nás děsíš, povídej!

Letěli jsme 2.7. z Prahy přes Frankfurt a dále do Porta. Ve Frankfurtu se přestup značně zkomplikoval, nepřistavili nám naše vozíky k letadlu. Tlačil nás čas, tak jsme na ně nečekali. Velké překvapení na nás čekalo v Portu. Můj bílý sportovní vozík vůbec nedorazil.

Jaký to byl pocit, když Ti Tvůj vozík, na který jsi zvyklá, nedorazil?

To jsem se ještě smála, protože jsem si myslela, že přiletí druhý den. Na hotel jsem odjela na širokém, dlouhém, úplně nevyhovujícím letištním vozíku.

Byla jsi na světovém turnaji, který pro Tebe byl nesmírně důležitý. Příprava na něj stála nemálo času a úsilí. Jak jsi se na něj aklimatizovala a jak dopadla kauza ztraceného vozíku?

Tréninky jsem absolvovala tak, že jsem jen kalibrovala míčky na dojezdy. Z letištního vozíku se nedalo téměř vůbec mířit. Jenže můj vozík, nebudu Vás napínat, vůbec nedorazil až do konce soutěže. Organizátoři a trenér jezdili každý den do Porta na letiště a hledali ztracené věci.

Říká se, že ten, kdo má smůlu, má štěstí v lásce. Jak dopadl zbytek výpravy či sportovci, kteří se turnaje zúčastnili?

Nebyla jsem jediná, komu se něco ztratilo. Řekům rampy, Brazilcům kufry, našim také kufry. Adamovi se také ztratil mechanický vozík, který používá na přesuny na letišti. Ten elektrický mu naštěstí zůstal.

Pocit, kdy jsi na světovém turnaji, a o Tvém výsledku může rozhodnout nešťastná souhra náhod, je určitě nepříjemný. Jak jsi se s touto skutečností vyrovnala?

Pro mě bylo nepředstavitelné, že bych měla hrát z letištního vozíku. Každým dnem soutěže moje naděje slábly a bylo mi líto, že nemůžu podat ten nejlepší výkon.

"Naštěstí" se těsně před začátkem prvního zápasu objevil Portugalec a nabídl mi k zapůjčení užší vozík, ale stejně jsem se musela různě vypodložit, abych mohla hrát. Vozík byl dlouhý a pouze mechanický. To představovalo komplikaci, protože hraji běžně na elektrickém a jsem zvyklá se sama nastavovat za rampu. Také asistentka mamka měla se mnou mnohem více práce.

Jak se Ti na samotném turnaji vedlo?

První zápas jsem vyhrála v tie-breaku s nasazenou Portugalkou, dále při hře s korejskou hráčkou už mi štěstí tolik nepřálo. Postoupila jsem ze skupiny a vypadla jsem ve čtvrtfinále s Francouzkou Sonjou Heckel, která, nakonec, vyhrála celou soutěž.

V párech jsme dostali do skupiny favorizovaný Hongkong a pro nás zakleté Poláky. Hrála jsem s Adamem. Dělala jsem, co jsem mohla, ale i zde bylo znát, že zápasím i se svým vozíkem. Oba zápasy jsme prohráli. S Hongkongem jsme to dotáhli do tie-breaku a s Poláky jsme prohráli o jeden bod.

Byly to prohry se ctí.

Skutečnost, že jste v párech prohráli oba zápasy, jeden v tie-breaku, druhý pak s polským párem o jediný bod, určitě zamrzí. Jak bys své působení na turnaji zhodnotila?

Moc mě to celé mrzí, že jsem nemohla využít svého potenciálu. Hodně jsem se na tyto závody připravovala a věřila, že mohu získat nějaké body do světového žebříčku. Jediné, co si mohu z těchto závodů odvézt, je to, že se dá hrát za jakýchkoli podmínek. Jsem ráda, že jsem to už na začátku nevzdala.

Tvým druhým prázdninovým turnajem byl World Boccia Challenger v holandském Veldhovenu. Přiklonila se Štěstěna více na Tvoji stranu nebo jsi se cítila jako v tom slavném filmu Na Hromnice o den více, kdy se hlavní hrdina probouzel do stejného dne znovu a znovu, dokud to nebylo perfektní?

První dobrá zpráva byla, že se mi nic neztratilo a nastoupila jsem proti soupeřům se vším vlastním vybavením.

Jako první jsem absolvovala zápasy jednotlivců. Čekala mě japonská hráčka, Irka a Řekyně.

Všechny tři zápasy jsem vyhrála. Byl to rozjezd, vše bylo takové zdlouhavé, soupeřky dělaly dost chyb. Nad Japonkou jsem zvítězila 9:1. Postoupila jsem ze skupiny a utkala jsem se s Angličankou Robyn McBride, kde jsem vyhrála ve vyrovnaném a napínavém zápase.

Štěstěna, jak se zdá, nakonec našla svůj rozum a pomohla Ti do samotného finále. Jak se Ti v něm dařilo?

Nakonec mě čekala ve finále opět ta samá Japonka jako na začátku. Jenže karta se obrátila a v boji o zlato jsem na ni nestačila, skóre 4:5. Takže nakonec jsem si z Holandska přivezla stříbrnou medaili v jednotlivcích.

Ke stříbrné medaili Ti moc gratulujeme. Turnaj jsi měla rozjetý báječně. Holandský Veldhoven však hostil i turnaj párů, kde jsi naši zemičku uprostřed Evropy reprezentovala společně s Adamem Peškou. Jak hodnotíš tuto část turnaje? 

Na druhou část závodů, na páry, za mnou přijel Adam. Musím říct, že se nám moc nedařilo. Nebyli jsme úplně poraženi, ale nepodařilo se nám postoupit ze skupiny. Možná jsme měli velká očekávání.

O prázdninách si spolu s Adamem reprezentovala Českou republiku na dvou světových turnajích. Přes všechna úskalí jsi se úspěšně prokousala, abys pak z Holandska dovezla krásnou stříbrnou medaili. Ještě jednou Ti gratulujeme. Jaké jsou Tvé další plány a kam se chystáš?

Teď se spolu chystáme trénovat na soutěž jednotlivců.

Dostala jsem se totiž mezi vybrané hráče na mistrovství světa, které se koná

3.-14.12.2022 v Rio de Janeiru. Budou tam ti nejlepší, každé vítězství by byl obrovský úspěch a cenné body do žebříčku.

Marcelo, děkujeme Ti za poskytnutý rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v dalších turnajích.

O shrnutí jsme požádali i Adama Pešku.

Póvoa de Varzim 2022 World Boccia Cup

V jednotlivcích jsem obsadil 4. místo. V párech s Marcelou Čermákovou jsme obsadili 8. místo.

Veldhoven 2022 World Boccia Challenger

V Nizozemsku jsem jednotlivce nehrál, protože v tomto roce mohu absolvovat pouze 1 challenger, který jsem už absolvoval v Záhřebu.

V párech s Marcelou Čermákovou jsme skončili na 5. místě.

Fotogalerie zde: