Nebeský závod patří Tobě, Honzíku

To, co zde na Zemi oplakáváme jako smrt,

se v nebi slaví jako znovuzrození.

Jsme věčné duše, proto o nikoho nemůžeme opravdu přijít,

můžeme ho jen dočasně ztratit z dohledu.

To, že někoho nevidíme, neznamená, že už není...

© Jan Mendel

Se zármutkem v našich srdcích oznamujeme všem našim příznivcům, že nás po dlouhém boji s nepřízní osudu opustil náš kamarád, sportovec tělem i duší a člen našeho cyklistického oddílu, Honza Hroch.

Náš milý Honzíku,

jednoho dne si každého z nás povolá náš Bůh do svého příbytku, aby se nás zeptal: "Jak se Ti na Zemi žilo a co nejcennějšího jsi si s sebou přinesl na ten náš boží svět?" "Vzpomínky na Honzíka, na ty krásné chvilky, kdy, na závodním okruhu, jsme míjeli jeho nepřehlédnutelný tricykl, abychom pak společně vyrazili na slavný Praděd, který měl tak rád, nebo jen na kávičku, při které čišel optimismem, nadějí a radostí," odpovím.

Honzíku, my Ti na té naší Zemi přejeme klidnou cestu na nebeském obláčku a každý z té naší party Ti slibujeme, že to nikdy, opravdu nikdy, nevzdáme, ale hlavně nezapomeneme. Navždy zůstaneš v našich srdcích.

TJ Léčena Košumberk, cyklistický oddíl