Naši cyklisté opanovali Špindlerův Mlýn
Pod taktovkou Centra handicapovaných lyžařů se ve Špindlerově Mlýně uskutečnilo již tradiční setkání našich cyklistů, kteří svá kola zaměnila za lyže, monoski a biski.
Náš tým se rozdělil do dvou skupinek. První skupinka se ve Špindlerově Mlýně setkala v době adventu, kdy, i v našich končinách, panovalo typické zimní počasí, ta druhá pak o čtrnáct dní později, kdy naopak nejeden z nás měl pocit, že se počasí zcela zbláznilo a venku, ne zřídka, panovaly teploty přesahující i deset stupňů nad bodem mrazu.
Svůj dočasný domov jsme našli již tradičně v penzionu pana Duška na okraji Janských Lázní, odkud jsme se pravidelně vydávali do lyžařského střediska Svatý Petr ve Špindlu.
Pro některé z nás to byla nejen první návštěva tohoto nejznámějšího centra v České republice, ale zároveň také velká zkušenost a zážitek v jednom. Mrazivé počasí prověřilo odolnost i odhodlání potýkat se s novými výzvami. "Pocit, kdy vás poprvé usadí do biskiny, vyvezou lanovkou na kopec, kde jste v rukou instruktora, který nabírá rychlost ve chvíli, kdy začíná sjíždět kopec plný lyžařů, je jen těžko popsatelný," říká náš Plyšák, který loni obouval lyže, aby se pokusil porazit svou další životní metu. "Rychlost a strach v očích vás opouští jen pozvolna a ve chvíli, kdy vidíte konec kopce, přichází velká úleva," dodává.
Jízda z kopce nám nabízela nezapomenutelná panoramata Krkonoš, místy nás překvapila zledovatělá část sjezdovky, kdy jsme s údivem sledovali nejen schopnost našich instruktorů ovládat biskiny, ale také dovednost lyžařů kolem nás.
Zatímco my jsme si užívali mrazivý sjezd, pod kopcem jsme mohli s obdivem obdivovat Vláďu Vaverku, který s neutuchajícím úsilím bojoval se svou monolyží, kterou se pokoušel ovládnout.
Život nám přináší mnoho nečekaných příběhů a dobrodružství.
Jedno takové zažil jeden z handicapovaných lyžařů ve chvíli, kdy se náhle
zastavila lanovka, která, jak se později ukázalo, měla vadné ložisko. Naštěstí
vše dobře dopadlo a my se tak mohli šťastně vydat do svých domovů.
Nový rok nám přinesl nejen nová předsevzetí, ale také výraznou změnu počasí. Jen těžko bychom uvěřili, že tu máme leden, když teplota, ne zřídka, dosahovala i více jak deseti stupňů.
S napětím jsme přijímali zprávy a fotečky kamarádů z druhé skupiny, kteří opanovali Špindlerův Mlýn první lednový víkend. Pohled na sjezdovku, která připomínala spíše konec března a příchod jara, nebyl moc veselý, ale radost a úsměv vše vynahradily.
Jak tedy
shrnout pobyt, který jsme si všichni moc užili? Nejlépe to vystihují slova
Martiny, která nám pomáhá spolu s Jaruškou a Lenkou v podpůrném týmu.
"Když si prohlížím ty fotky a videa, porovnám svoje osobní dojmy s minulou skupinou, tak opět musím (a hlavně chci) napsat, jak jste všichni skvělí a báječní. Já jako zdravá ženská neumím lyžovat, bojím se kopců, jsem srab překonat sama sebe a vy co všichni dokážete přes svá zdravotní omezení je prostě neuvěřitelné a hrozně moc vás všechny obdivuji a smekám před vámi. Opravdu se od vás mám neustále co učit a jsem vděčná, že mohu být vaší součástí. Mám z vás všech hroznou radost."
Vážení přátelé, příznivci a podporovatelé, ještě jednou Vám všem děkujeme za dosavadní podporu a těšíme se nejen na tu další, ale třeba i společné zážitky. Vaše podpora má velký smysl a každý z nás si jí v této těžké době váží o to více. Děkujeme!