Elf, ten tvrdý chleba má

07.02.2022

Třpyt vánoční hvězdy odvál vlahý, i když poněkud chladný, zimní větřík. Santovy i Ježíškovy sáňky po náročném adventním čase zapadají sněhem a sobíci, kteří je táhli, jen unaveně podřimují na kupce sena a sní, jak náročné to opět bylo, a jak bude v tom roce příštím.

Santa Klaus, u nás zastoupený Ježíškem, upřeně hledí na své pomocníky a přemýšlí, jak by jim mohl pomoci a jejich složitou práci trochu ulehčit.

"Dáme si inzerát na nové Elfy!" zvolal a započal psát náborový inzerát.

Máš rád/a život? Baví Tě rozdávat radost více než přijímat drahé dary a neupřímné ovace? Pak jsi náš člověk a rádi Tě uvítáme v naší armádě pomocníků, kteří šíří laskavost, přívětivost a upřímnost, která je v dětských očích naší odměnou.

Podmínky přijetí:

  • schopnost spolupracovat
  • ovládat lyže, sáně, monoski nebo biski

Nabízíme:

  • příjemnou atmosféru
  • nezapomenutelné zážitky
  • radost z pohybu a úsměv v dětských očích

Konkurz se uskuteční v prvním měsíci roku 2022 za dohledu sobíků v Janských Lázních a okolí.

V novoročních novinách jsme s velkým zaujetím a chutí pročítali řádky inzerátu a v myšlenkách jsme se již viděli na úpatí kopce, kde nás jen sněhové vločky hladily po tvářích a zástupy sobíků nás svými hlásky pobízely vpřed.

První měsíc letošního roku jsme svá kola zaměnili za lyže, biski a monoski, abychom již podruhé strávili společný víkend v Janských Lázních a mohli se kvalifikovat do armády elfů pro letošní sezónu.

Neradi bychom nechali něco náhodě, a tak jsme si na pomoc přizvali opravdové profesionály v oboru, kteří pořádají kurzy, nejen pro Santa Klause, již několik let.

Centrum handicapovaných lyžařů zahájilo svoji činnost v roce 2005 a postupem doby se stalo leaderem ve svém oboru. Centrum realizuje ojedinělý projekt, který je zaměřen na komplexní lyžování tělesně postižených bez rozdílu věku či svazové příslušnosti.

Náš cyklistický oddíl zcela jistě nepatří k těm největším v naší republice. Svým počtem členů však neumožnoval projít si konkurzem jako jedna skupinka. Konkurz se tedy pojal jako dvoukolový, po pěti členech a instruktorech, vyškolených elfech, které Santa vyslal, aby nad naším počínáním nejen dohlíželi, ale dodali patřičné know-how, co by měl takový šikovný elf zvládnout. Úkol to nebyl úplně jednoduchý, sobíka, kterého si každý elf bere jako pomocníka, se nedařilo po té vánoční dřině probudit, a tak na to byli elfové sami a sobíci jen z vyhřátého pelíšku sledovali, jak se konkurz vyvíjí a doufali, že se Santa nic nedozví, ale hlavně, že se nic špatného nepřihodí.

První den konkurzu se vydařil a všichni byli spokojeni. Druhý den nám všem ukázal, jak důležité je zkušené elfy poslouchat a respektovat pravidla, která se k výcviku váží. Nedělní derniéra se první skupině nevydařila, a jeden z elfů měl ošklivě vypadající nehodu, která, jak se s odstupem času ukázalo, měla dobrý konec nejen pro něj, ale i samotnou Terku.

Pro samotné sobíky to znamenalo velké problémy na místech nejvyšších. Santa, který byl na ně velmi rozezlen, nenechal nic náhodě a ke druhé skupině přidělil sobíky rovnou dva, ty nejvyšší.

Předpověď počasí nabízela vynikající podmínky nejen ve Špindlerově Mlýně, kam se uchýlili biskaři a monoskaři, ale také v Janských Lázních, kde pobývali lyžaři. Atmosféra byla vynikající. Na první pohled bylo zřejmé, že někteří z nás nestojí na lyžích poprvé. Jak Míša, tak Karel jsou důkazem pořekadla: Praxe dělá mistra. Pro biskaře to byla jedna velká jízda a sobíci jen s úžasem sledovali, jak je to baví, ale hlavně jakou mají radost z pocitu, kdy se cítíš volný jako pták.

Konkurz není jen o výhrách. Vašek, kterého jsme si pojmenovali tak nějak po svém, Plyšák, své lyže nezvládl a porota sobíků musela přiznat zhoršení kvalifikačních předpokladů v porovnání s rokem 2020. Porota složená z elfů a sobíků přistoupila k přeřazení Plyšáka do tréninkové skupiny biskařů se zkouškou v některém z příštích termínů.

Krkonošské pohoří, ostatně jako hory obecně, jsou, co se počasí týče, hodně nevyzpytatelné. Noc byla velmi větrná a nedělní předpověď počasí pak samotnou loterií. Síla větru ve Špindlerově Mlýně dosahovala úctyhodných hodnot, a tak samotný Santa Klaus rozhodl o ukončení konkurzu pro letošní sezónu a do areálu nás nevpustil.

Plni zážitků s nespočtem dojmů jsme opouštěli horskou chatu pana Duška a vydali se do svých domovů vstříc novým výzvám.

A jak samotný konkurz dopadl? Sobíci vítěze ani poražené neurčili. Důležitý je samotný prožitek, který čas nezcizí. Zůstane v srdci a v mysli každého z nás.

Karel Posekaný:

Ano, všechny ty perníky a buchty byly vynikající, děkujeme za ně. Já osobně jsem vděčný, že jsem se po čase dostal na monoski. Bez naší TJ a děvčat 👧👧👧 v ní, která všechno zorganizovala a podpořila vydatnou asistencí, bez nich by to nešlo. Moc díky, tenhle víkend mě bude dlouho naplňovat a dodávat mi energii ze vzpomínek a zážitků. Bylo to super. ❤️❤️❤️❤️


Vladimír Vaverka:

Nezbývá než souhlasit, díky za vše. Kde bychom bez vás byli. 🌷

Letošní rok bude výzvou pro každého z nás. Přinese chvíle veselé, ale pravděpodobně i ty zachmuřené. Nakonec, nic není tak černé, jak se na první pohled může zdát.

My cyklisté jsme jej zahájili výcvikem na horách, abychom vám všem přivezli radost a pokoru v době adventu roku 2022.

Přejeme jen vše dobré a děkujeme za podporu, kterou nám všem dáváte.

Fotogalerie zde: