Cyklistický výlet do Kladrub v barvách podzimu

Léto pomalinku a jistě končí, pár slunečních paprsků posílá poslední pozdravy a příroda kolem nás začíná hrát všemi barvami. "Ještě podniknout nějaký ten výlet, než zavládne ponuré počasí a svá kola vyměníme za teplé ponožky a hrnek horkého čaje," řekli jsme si nad mapou, když jsme plánovali naši cestu do světoznámého hřebčína v Kladrubech na Labem.

Pardubice/Kladruby nad Labem - Polovina září již nabízí poněkud chladná rána. Do jednoho takového jsme se probudili, abychom se vydali vstříc nejen hezké sobotě, ale také výletu, na který se náš cyklistický oddíl brzy vypravil a dlouho nezapomene. Cílem nebyly vrcholky Jeseníků, ani podhradí Kunětické hory, vyrazili jsme do 30 kilometrů vzdálených Kladrub nad Labem, abychom mohli spatřit nejen nádhernou krajinu, ale také koně, kteří jsou známí po celém světě svým půvabem a jedinečností.

Naše putování započalo srazem v Dašické ulici, odkud jsme se spanilou jízdou vypravili pro zbylé účastníky do centra města. Už první kilometr ukázal, jak může být cyklistika zákeřná, a jak moc je důležité udržet pozornost a předvídavost. O tom se mohla přesvědčit Jana, která nezvládla svůj tricykl a předním kolem najela do jednoho z poklopů od kanálu. Technická závada, kterou si svou nehodou způsobila, jí znemožnila dále pokračovat. Už zpočátku byl tak náš tým oslaben a zdálo by se, že pro holky výlet skončil. Nehoda se naštěstí obešla bez zranění a ke šťastnému setkání nakonec došlo v samotném cíli naší cesty, kam dorazily ne na dvou, ale rovnou čtyřech kolech. I taková je cyklistika. A jak říkají odborníci: "I Paříž-Dakar končí při prologu v Paříži..."

Pocitová teplota pomalinku stoupala, naše kola ukrajovala první kilometry. Při pohledu na dostihové závodiště, které v říjnu bude hostit Velkou Pardubickou tentokráte bohužel bez diváků, se v našich srdcích rozzářil podzim a pocit radosti z pohodové jízdy nabíral na obrátkách. "Už jen nějaké to hřiště a bude to dokonalé!" ozvalo se odkud si. O tom, že se občas cítíme jako v pohádce, jsme se mohli přesvědčit na jednom z odpočívadel, kde jsme se na chvilku vrátili v čase a cítili se jako "děti" v dospěláckém kabátě. Fanda Vlček, Venda a Terka zavzpomínali na dětská léta na houpačkách, prvcích prolézaček a posiloven nové generace.

Bylo poledne, když jsme dojeli do Kladrub a usedali k obědu. Ještě kávičku, prohlédnout si koně a hurá domů. Trasa měřila celkem pohodových 60 km. Každý z nás si výlet skvostně užil a již nyní se těší na ten příští. Jaký bude a kam, je nyní malým tajemstvím, ale již nyní Vám všem, kteří nám to umožňujete, děkujeme.

Fotodokumentace zde: